Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj Městys Kácov, Středočeský kraj


Kácovský zámek - Sasko-lauenburský znak

Jedním z poměrně dochovaných původních prvků na kácovském zámku je sasko-lauenburský znak nad vchodem do objektu.





Sasko-lauenburští vévodové v Čechách

V r. 1617 přichází do severních Čech Jindřich Julius, vévoda sasko-lauenburský. Usazuje se zde natrvalo, získává několik panství, z nichž nejvýznamnější je Ostrov nad Ohří. Stává se věrným stoupencem Vladštejnovým a velitelem dvou jeho pluků. Při tažení do Chebu je zajat, ale brzy dosáhne svého propuštění. Umírá roku 1665.

I jeho syn Julius František se díky přízni osudu stává vévodou sasko-lauenburským. Vyznamenává se v bojích s Turky u Vídně.

Julius František, 1641 – 1689
vévoda sasko-lauenburský
Tolar z r. 1678

Zámek Zákupy proměnil ve své sídlo, kde ve skvostném audienčním sále udílel svým lauenburským manům léna. Anna Marie Toskánská, stavitelka kácovského zámku, byla jeho dcerou. Julius František umírá náhle a nečekaně roku 1689 a s ním vymírá mužská větev lauenburských askánských knížat, která se zapisovala do dějin vévodství od r. 1260. Samotný askánský rod měl švábsko francouzské kořeny.

Vévodův znak na dobové minci

Vévoda sám získal pouze pro svoji osobu od císaře erb, ve kterém měl právo v posledním poli užívat dva krátké zkřížené červené meče vztyčené směrem vzhůru. Toto znamení bylo symbolem říšského maršálského úřadu a obvykle se umisťovalo doprostřed erbu. Později se stalo známým jako firemní značka míšeňského porcelánu. Pro Kácov je tento erb na uvedené minci významný, protože je důkazem pro přesnou identifikaci kácovského zámeckého znaku.

Sasko-Lauenbursko

Sasko-lauenburské vévodství bylo vytvořeno v r. 1296. Jeho centry byla města Lauenburg a Ratzeburg v okolí delty Labe, východně od Hamburku.

Území, které knížata ovládla, bylo kolonizační území v karolínské době ještě osídlené Slovany. Po vymření rodu připadlo sasko-lauenburské vévodství Hannoveru, pak Dánsku, Prusku a nakonec se stalo součástí Dolního Saska. Lauenburg sám se nachází na břehu Labe a má výhodnou hospodářskou polohu. Proto byl také koncem druhé světové války těžce poškozen. V historickém vývoji Saska hrálo sasko-lauenburské území významnou roli.

Starými barvami Saska byly černá a zlatá. Znak s těmito barvami obdrželi zakladatelé rodu od císaře Barbarossy – Fridricha I, 1125 – 1190. Bylo to v dobách, kdy se erby začaly používat v souvislosti s křížovými výpravami a bylo nutné, aby se bojovníci sešlí z nejrůznějších zemí mezi sebou dobře rozeznali. Zlatá barva měla připomínat vznešenost a blahobyt, černá barva byla symbolem země, oddanosti, zásadovosti i síly.

Anna Maria Františka, dcera Julia Františka, okolo r. 1690

Znak na kácovském zámku

Přesto, že stavba kácovského zámku probíhala až okolo roku 1730, nechala Marie Toskánská nad vchod do zámku umístit sasko-lauenburský rodový erb vztahující se k nejstarším dějinám askánského rodu. Erb je rozdělen na čtyři pole. První a čtvrté pole mají být správně rozděleny deseti pruhy černé a zlaté, symboly původního askánského znaku. Přes tato pole je položen zelený věnec z routy. Ve druhém poli je na modrém pozadí zlatá orlice. (Na některých zobrazeních jsou drápy a zobák kresleny červenou barvou.) Orel je v heraldice chápán jako symbol síly a vítězství. Modrá barva má připomínat barvu vody. Ve třetím poli mají pak být na stříbře 3 rostliny červené barvy. Podle heraldické dokumentace se jedná o spodobnění sasanky, která je hojná v přílivových vlnách Atlantiku a Severního moře. Přesný botanický název je sasanka koňská (Actina equina) vyskytující se v červené a zelené barevné variantě. U nás ji chovají akvaristé. Jde o žahavce, který loví ráčky, rybky a měkkýše. Přesnější grafické heraldické zobrazení je níže.

K nepřesnému zobrazení sasanky koňské na zámku došlo zřejmě při stavebních úpravách. Stříbrná barva nahrazuje v heraldice bílou a symbolizuje čistotu a nevinnost

Ve středověku znamenala sasanka koňská zpočátku v křesťanské symbolice krev svatých a mučedníků, připomínala nemoci a smrt. Později sedmibolestnou Pannu Marii, královnu mučedníků. Pro rytíře směřujícího do Jeruzaléma osvobodit Boží Hrob, nebyly tyto prvky jistě bez významu.


Literatura:

  • Kobbe, P.: Geschichte und Landesbeschreibung des Herzogtums Landenburg. Altone 1837. 389 s.
  • Oswald, G.: Lexikon der Heraldik. Leipzig, 1984. 478 s.
  • Pytlík, B.: Zámek a město Zákupy, bývalé vévodství zákupské. Mladá Boleslav, 1932. 20 s.
  • Skřivánek, M.: Poslední medicejský a severní Čechy. Zpravodaj klubu historiografie, 17, 1984, s. 87 – 94.

zpracoval: dr. František Procházka